|
|
 |
|
| hudba Ivo Viktorin, text Karel Markytán verše strádají bezkrevnou nemocí víčka volají po spánku po půlnocích dosud nikdy dřív nebál se víc prázdných papírů a ráno že poví zas nic tak se vyznává že chybí mu vyznání zvonečky nápadů jsou nehybné bez cinkání týdny míjejí co ty s tím básníku kolem oceán zbloudilých námořníků volní jak hodiny v řetězech roků takoví můžeme být pošlapat ciferník tisíci kroků ven z kola nemůžem jít dosud nikdy dřív tak jako dnes nepočítal dny a kolikrát může se splést dosud nikdy dřív nebál se víc prázdných papírů a ráno - že poví - zas nic volní jak hodiny v řetězech roků takový můžeme být pošlapat ciferník tisíci kroků ven z kola nemůžem jít. Keywords: abstrakce;drát;portrét;plot;noční foto;výstava NB |
| Počet fotek: 35 | Poslední aktualizace: 17.5.08 11:19 | Nápověda |