hlavicka

Odkud a kam jdu...                                                                                                             jinak řečeno Curiculum Vitae                                                                                

První fotoaparát jsem dostal do ruky někdy v šesti letech, byla to tátova VEGA(?), už si to jméno moc nepamatuji. Ale pamatuji si, že jsem byl zvědavý, jak to vypadá uvnitř. Co si budem povídat, dopadlo to přesně tak, jak to dopadnout muselo. Až do mých dvanácti mi do rukou žádný jiný fotoaparát nesvěřili. Jsou lidé, kteří tvrdí, že ten zákaz měl platit až do dnes :)


Další fotoaparát byla CORINA 2 na svitkový film. Dokonce měla nahoře objímku na bleskové žárovky. To bylo radosti z kontaktních fotek, ani nevadilo, že dělala škrábance. Nakonec i tento stroj skončil rozebrán na součástky, ale tam byla má role už jen okrajová.


Pak jsem až do vojny zůstal fotografií nedotčen. Pár šedivek z vandrů od kamarádů a fotka z tanečních. Jinak nic.


Pak až na vojně. Ne že bych se vrhl na focení, ale jeden z kluků tam měl TAKOVEJ VELIKEJ FOŤÁK. A šel mu i odmontovat objektiv! Dokonce byl takový šílenec, že si kupoval časopis FOTOGRAFIE. Za pět korun... prostě šílenec. Když vezmu, že běžný časopis tenkrát stál jen dvě koruny...

Ale přece jen mě tenkrát malým drápečkem zachytil. Začal jsem si uvědomovat - tenkrát, že fotka není jen náhrada zápisníku, že jsem někde a s někým byl. Že jde zachytit i nálada - myšlenka...

Ne, že bych tenkrát "procitl" a začal se na focení dívat úpně jinak, ale semínko tam zaseto bylo. Koupil jsem si malý foťáček VILIU. Pak ZENIT E. Svoji první zrcadlovku. Dokonce už měla expozimetr. Sice ještě ne TTL, ale měla. ...

A pak nastal věk PRAKTIKY PLC. A nalézání té nejlepší vývojky a... a... a... další čarování v temné komoře.


poslední úprava 3.11.2007