hlavicka

Prosím...nakresli mi beránka...

kid žádá uprostřed pouště malý princ pilota, který stojí u porouchaného letadla a řeší problém jak přežít v pustině. Pilot se zdráhá. Má si hrát a fantazírovat místo toho aby se zabýval těmi skutečně vážnými a důležitými věcmi. Například, jak opravit letadlo nebo kde sehnat vodu. Nakonec ale podlehne a nechá se vést fantasktním světem rozmazlených kytek, ochočených lišek, planet tak malých, že se na ně vejde jen člověk s dětským pohledem na svět.

Jsme dospělí a mnohdy vážení lidé. Máme starosti a odpovědnost a... ...už neumíme najít pod stolem v kuchyni jeskyni či ve vaně prožít mořskou bouři s piráty v zádech. Už jen vzpomínáme na zemi tam za zrcadlem, na putování s Dorotkou a jejími přáteli. Z Petra Pana je už jen uličník zralý pro polepšovnu.

 ... A tak ztrácíme schopnost vidět pod povrch věcí. Vidíme jen vnější, často nablýskanou, slupku, ale jádro nám zůstává skryto. A občas to bývá právě jádro pudla. Už nedokážu věřit, že ve zdi našeho pokoje je tajná chodba.

Hrát si na to s dětmi třeba ano, ale věřit už ne...                                                                                                                                                                                            

                                                                 

poslední úprava 15.3.2009